Balistika.cz
Vnější balistika:
Doporučené stoupání vývrtu - stabilita
Síla odporu vzduchu nepůsobí v těžišti střely (viz obrázek v sekci Teorie) a osa střely nesměřuje přesně ve směru pohybu střely. Vznikne tak za letu klopný moment, který se snaží střelu převrátit. K eliminaci tohoto momentu je nutná dostatečně rychlá rotace střely - dostatečně krátké stoupání vývrtu. Pak je střela stabilní, rozlišují se dvě kritéria stability: statická stabilita (střela koná pravidelný precesní pohyb) a dynamická stabilita ("velikost" precesního pohybu se během letu střely zmenšuje). Výpočet statické stability je v programu obsažen.
Nejčastěji se pro odhad maximální délky stoupání používají jednoduché empirické vztahy, které pro zadanou délku a někdy i počáteční rychlost střely odhadnou maximální délku stoupání. Tyto metody jsou v programu také zahrnuty. Pro stabilizaci střely ale není důležitá jen délka. Ve skutečnosti je důležitá i hmotnost a tvar střely, jinak řečeno moment setrvačnosti (tj. rozložení hmotnosti) v obou osách (příčné a podélné) a také poloha těžiště, malou roli hraje i počáteční rychlost. Obecně se dá říct toto:
-
Ke stabilizaci delší (a těžší) střely je potřeba kratšího stoupání vývrtu.
-
Střely s BT zadní částí (nebo VLD střely) jsou při stejné hmotnosti delší než obyčejné střely a vyžadují kratší (ale jen o málo) stoupání.
-
Pro střely s dutinkou v přední části (klesne příčný moment setrvačnosti) naopak stoupání může být o trochu delší.
-
Zvýšením v0 se mírně zvýší stabilita střely.
Některé závěry je možné ověřit si v programu, ale v praxi má největší význam jen bod (a). Nejlepším řešením je držet se doporučení výrobce střely, ovšem ne všichni ke svým střelám kromě BC udávají i potřebné stoupání. V následující tabulce je přehled doporučených stoupání. Údaje jsou bez záruky, zdroj už je mi neznámý. V případě získání nových údajů tabulku doplním.
