Balistika.cz
Vnější balistika:
22 Long Rifle a balistický koeficient
V červenci 2009 bylo provedeno měření poklesu rychlosti střely pro 15 druhů malorážkového střeliva. Měřena byla rychlost střely ve vzdálenosti 1 m a zároveň 47 m od ústí hlavně. Důvodem měření byla skutečnost, že výrobci údaje o rychlosti střel často nadhodnocují a balistický koeficient určený z jejich dat je příliš optimistický (velký). Vzhledem k tomu, že se dnes střílí soutěže i na vzdálenost 150 m, je přesná hodnota balistického koeficientu potřebná.
Provedení experimentu:
Nejprve bylo ověřeno, že hradla měří stejně (umístěním hradel těsně za sebe). Náboje byly vkládány přímo do komory, průměrná rychlost je spočtena z deseti ran, kterým předcházelo vždy 5 ran zkušebních (pro alespoň minimální "zaběhnutí" hlavně). Nejprve byly stříleny náboje s čistě olověnou střelou, pak s poměděnou.
Zbraň: ZKM 456 s optikou Weaver Grand Slam 6-20 x 40 AO.
Střelivo: 15 druhů nábojů 22 LR (náboje s expanzní dutinou označeny v tabulkách jako HP)
Hradla: 2x Shooting Chrony Alpha Master
Počasí: polojasno, 22°C
Lokace: střelnice v Zubří (za trpělivost děkuji p. Jurajdovi)
Rychlost a energie
Hlaveň malorážky ZKM 456 patří k těm nejdelším, teplota vzduchu (a tím i nábojů) byla vyšší než standardně používaných 15°C a přesto rychlosti střel ve vzdálenosti 1 m od ústí hlavně byly menší než rychlosti udávané výrobci. Měření v 47 metrech ukazuje, že malorážkové nadzvukové střelivo je krajně nevhodné - odpor vzduchu v této oblasti rychlostí prudce roste, takže pokles rychlosti je podstatně vyšší než u podzvukových střel. Z tohoto důvodu má běžné nadzvukové střelivo ve větší vzdálenosti energii jen o málo větší než střelivo standardní (a přesnost většinou menší). Největší energii v 47 metrech má střelivo CCI Velocitor, které následuje CCI Stinger, to má sice počáteční energii větší, ale díky lehké střele za letu rychlost více ztrácí.
Rozptyl rychlostí lze těžko vyhodnocovat, pouze 5 zkušebních ran před započetím měření je nedostatečné. V kategorii podzvukového střeliva zvítězilo střelivo RWS R50 následováno Eley Club Xtra, nejhůře dopadlo S&B Standard. V tabulce je uvedena průměrná rychlost a energie ve vzdálenosti 1 m a 47 m od ústí hlavně:
Zajímavé je také srovnání naměřených rychlostí a energií s údaji výrobce (ty jsou přepočteny pro vzdálenost 1 a 47 metrů od ústí hlavně).
Balistický koeficient
Balistický koeficient lze spočíst z poklesu rychlosti na zadané vzdálenosti a pro střely stejného tvaru a hmotnosti musí být stejný. Pokud není, je nesprávně zvolena funkce odporu vzduchu. Zcela běžně se používá funkce G1, ovšem pro "typickou" střelu 22 LR je přímo určena funkce RA4, která má kolem rychlosti zvuku podstatně "ostřejší" tvar. Nevhodnost funkce G1 demonstruje BC pro střely Lapua Standard Club a Speed Ace, které jsou úplně stejné a přesto je BC v druhé případě je výrazně menší. Použití funkce RA4 rozdíly v BC zmírní, ale neodstraní - ani tato funkce zcela neodpovídá skutečnosti.
V tabulce je BC spočtený z poklesu rychlosti (na vzdálenosti 46 m) pro běžnou funkci odporu vzduchu G1 a k funkci odporu RA4:
Závěrem
V praxi jemné rozdíly při použití různých funkcí odporu nezaregistrujeme, můžeme bez obav využít hodnoty pro běžnou funkci G1. V měření bohužel nejsou zahrnuty vrcholové produkty firmy Eley, do budoucna bude snad doplněno.
Rada na závěr: nesoulad vypočteného a skutečného poklesu dráhy střely nemusí být způsoben použitím chybného BC nebo špatnou hodnotou počáteční rychlosti, ale i puškohledem: až po soutěži jsem zjistil, že můj jinak špičkový Weaver Grand Slam nekliká deklarovaných 0,125 MOA ale 0,137 MOA, naštěstí stejně v celém rozsahu...